Integrování/Základní integrály

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Všechny zde uvedené integrály je dobré znát zpaměti, protože je budeme dále hojně využívat k louskání těch složitějších.

U neurčitého integrálu z principu nevíme, na jaké hodnotě "jsme v mínus nekonečnu začínali". Proto je ke každému neurčitému integrálu přičtena blíže neznámá integrační konstanta C.

Mějme na paměti, že integrál je lineární, tedy že:

∫[f(x)±g(x)]dx=∫f(x)dx±∫g(x)dx
∫kf(x)dx=k∫f(x)dx pro libovolné reálné číslo k

Jednoduché funkce

Když integrujeme nulovou funkci, získáme prostě tuto konstantu:

∫0dx=c

Integrací nenulové konstantní funkce získáme lineární funkci, úměrnou x.

∫adx=ax+c

Konstanta je vlastně x0 a jejím integrálem je x1. Když si představíme, že plocha pod funkcí y=x je trojúhelník o ploše x2/2, nepřekvapí nás následující zobecnění. Pro přirozená n platí uvedený vztah pro všechna x.

∫xndx=1n+1xn+1+c pro x>0,n∈ℝ a n≠−1.

Pokud je n=−1, získáme logaritmus absolutní hodnoty x:

∫1xdx=ln⁡|x|+c pro x≠0
(Vzhledem k vlastnostem funkce ln lze tento vztah psát i ve formě:
∫1xdx=ln⁡|kx| pro kx≠0

Následující funkce, exponenciála, je sama sobě integrálem:

∫exdx=ex+c

Zobecnění pro různá a (konstatní):

∫axdx=∫exln⁡adx=axln⁡(a) +c pro a>0,a≠1

Goniometrické a cyklometrické funkce

∫sin⁡xdx=−cos⁡x+c
∫cos⁡xdx=sin⁡x+c
∫1sin2xdx=−cotg⁡x+c pro x≠nπ, kde n je celé číslo.
∫1cos2xdx=tg⁡x+c pro x≠(2n+1)π2, kde n je celé číslo.

Následující vztah je zejména užitečný:

∫11+x2dx=arctg⁡x+c1=−arccotg⁡x+c2
∫11−x2dx=arcsin⁡x+c1=−arccos⁡x+c2 pro −1<x<1
∫11−x2dx={12ln⁡|1+x1−x|+c, pro |x|≠1argtgh⁡x+c, pro |x|<1argcotgh⁡x+c pro |x|>1

Hyperbolické a hyperbolometrické funkce

∫sinh⁡xdx=cosh⁡x+c
∫cosh⁡xdx=sinh⁡x+c
∫1sinh2xdx=−cotgh⁡x+c pro x≠0
∫1cosh2xdx=tgh⁡x+c
∫1x2+1dx=ln⁡(x+x2+1)+c=argsinh⁡x+c
∫1x2−1dx={ln⁡|x+x2−1|+c, pro |x|>1argcosh⁡x+c, pro |x|<1

Příklady výpočtu

Tak a to je všechno. Zbytek funkcí budeme muset na tyto funkce nějakým způsobem převést...

Šablona:Poznámka