Integrování/Základní integrály
Všechny zde uvedené integrály je dobré znát zpaměti, protože je budeme dále hojně využívat k louskání těch složitějších.
U neurčitého integrálu z principu nevíme, na jaké hodnotě "jsme v mínus nekonečnu začínali". Proto je ke každému neurčitému integrálu přičtena blíže neznámá integrační konstanta C.
Mějme na paměti, že integrál je lineární, tedy že:
- pro libovolné reálné číslo k
Jednoduché funkce
Když integrujeme nulovou funkci, získáme prostě tuto konstantu:
Integrací nenulové konstantní funkce získáme lineární funkci, úměrnou x.
Konstanta je vlastně x0 a jejím integrálem je x1. Když si představíme, že plocha pod funkcí y=x je trojúhelník o ploše x2/2, nepřekvapí nás následující zobecnění. Pro přirozená platí uvedený vztah pro všechna .
- .
Pokud je , získáme logaritmus absolutní hodnoty x:
- (Vzhledem k vlastnostem funkce ln lze tento vztah psát i ve formě:
Následující funkce, exponenciála, je sama sobě integrálem:
Zobecnění pro různá (konstatní):
Goniometrické a cyklometrické funkce
- , kde je celé číslo.
- , kde je celé číslo.
Následující vztah je zejména užitečný:
Hyperbolické a hyperbolometrické funkce
Příklady výpočtu
Tak a to je všechno. Zbytek funkcí budeme muset na tyto funkce nějakým způsobem převést...