Zobrazení zdroje stránky Chemický slovník/Kyseliny a zásady

[[Soubor:GHS-pictogram-acid.svg|náhled|symbol [[../GHS|GHS]] pro žíravé látky (kyseliny a zásady)]]

Existuje asi 6 různých [[w:Teorie|teorií]] pro popis '''kyselin''' a '''zásad'''.<ref>[http://z-moravec.net/chemie/zaklady-chemie/teorie-kyselin-a-zasad/ Teorie kyselin a zásad]</ref> Pro jednoduchost se budeme zabývat dvěma nejužitečnějšími a nejpoužívanějšími.

{{Upozornění|
''Pro pojem zásada existuje synonymum '''báze''',<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Přehled základních pojmů z obecné chemie
 | url = https://is.muni.cz/el/med/podzim2011/BSBC011p/30547295/kyseliny.html
 | datum přístupu = 2022-10-03
}}</ref> které se vyskytuje i v textu níže.''
}}

== Brønstedova–Lowryho teorie ==
Suverénně nejpoužívanější teorie pro kyseliny a zásady. Když někdo použije slovo kyselina či zásada, obvykle má na mysli pojmy definované v této teorii.

=== Kyselina dle Brønstedovy–Lowryho teorie ===
Kyselina dle Brønstedova–Lowryho teorie je taková látka, která má snahu [[w:Proton|protony]] (H<sup>+</sup>) jiné látce (bázi) odštěpovat. Silnou kyselinou je například [[w:Kyselina sírová|kyselina sírová]], slabou kyselinou je například [[w:Kyselina kyanovodíková|kyselina kyanovodíková]]. Z toho plyne, že kyselina nemůže existovat bez báze a naopak.

=== Zásada dle Brønstedovy–Lowryho teorie ===
Zásada dle Brønstedovy–Lowryho teorie je látka, která dokáže přijmout proton H<sup>+</sup>. Silnou bází je například hydroxid sodný, slabou bází je například [[w:Amoniak|amoniak]].

=== Amfoterní látky ===
Amfoterní látky jsou takové látky, které jsou schopny reagovat jak s kyselinami, tak s bázemi. Příklady takových látek jsou [[w:Methanol|methanol]], [[../Voda|voda]] nebo třeba [[w:Hydroxid železitý|hydroxid železitý]].

== Lewisova teorie ==
Lewisova teorie kyselin a zásad popisuje látky jako donory a akceptory [[w:Elektron|elektronového]] páru. Lewisovou kyselinou je tak každá látka, která má volný valenční [[w:Atomový orbital|orbital]]. Lewisova zásada je taková látka, která dokáže poskytnout volný elektronový pár. Sloučením Lewisovy kyseliny a báze vznikne [[w:Kovalentní vazba|kovalentní vazba]] mezi [[../Reaktant|reaktanty]]. Lewisovy kyseliny mohou být donory H<sup>+</sup> (H<sup>+</sup> obsahuje neobsazený orbital 1s), ale i některé [[w:Kation|kationty]] (Mg<sup>2+</sup>, Li<sup>+</sup>) a [[../Sloučenina|sloučeniny]] kovů (AlCl<sub>3,</sub> TiF<sub>4</sub>). Lewisovy báze jsou látky se skupinami, které mají volný nevazebný elektronový pár, například [[w:Sulfidy|sulfidy]], oxosloučeniny a [[w:Alkoholy|alkoholy]].

Poměrně často se využívá reakce Lewisovy kyseliny s elementárními halogeny pro katalýzu [[w:Elektrofilní aromatická substituce|elektrofilní aromatické substituce]], kdy v iniciačním kroku [[w:Halogenidy|halogenid]] kovu reaguje s [[w:Halogeny|halogenem]] dle rovnice AX<sub>y</sub> + X<sub>2</sub> <chem>-></chem>AX<sub>y+1</sub><sup>-</sup> + X<sup>+</sup>.

== Reference ==
<references />

[[Kategorie:Chemický slovník|Kyseliny a zásady]]