Matematická analýza/Derivace elementárních funkcí

Z testwiki
Verze z 31. 3. 2023, 12:18, kterou vytvořil imported>JAnDbot (robot: kosmetické úpravy)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Derivace součtu a rozdílu funkcí

Nechť f,gC1(). Pak

(f(x)±g(x))=f(x)±g(x).

Důkaz:

(f(x)±g(x))=lim\limits h0f(x+h)±g(x+h)f(x)g(x)h=lim\limits h0f(x+h)f(x)h±lim\limits h0g(x+h)g(x)h=f(x)±g(x).

Derivace součinu konstanty a funkce

Nechť fC1(), c. Pak

(cf(x))=cf(x).

Důkaz:

(cf(x))=lim\limits h0cf(x+h)cf(x)h=clim\limits h0f(x+h)f(x)h=cf(x).

Derivace součinu funkcí

Nechť fC1(). Pak

(f(x)g(x))=f(x)g(x)+f(x)g(x).

Důkaz:

(f(x)g(x))=lim\limits h0f(x+h)g(x+h)f(x)g(x)h=lim\limits h0f(x+h)g(x+h)f(x)g(x+h)+f(x)g(x+h)f(x)g(x)h==lim\limits h0f(x+h)g(x+h)f(x)g(x+h)h+lim\limits h0f(x)g(x+h)f(x)g(x)h==lim\limits h0f(x+h)f(x)hlim\limits h0g(x+h)+f(x)lim\limits h0g(x+h)g(x)h=f(x)g(x)+f(x)g(x).

Derivace podílu funkcí

Nechť f,gC1(). Pak

(f(x)g(x))=f(x)g(x)f(x)g(x)g2(x).

Důkaz

(f(x)g(x))=lim\limits h0f(x+h)g(x+h)f(x)g(x)h=lim\limits h0f(x+h)g(x)f(x)g(x+h)hg(x)g(x+h)==lim\limits h01g(x)g(x+h)lim\limits h0f(x+h)g(x+h)f(x+h)g(x+h)+f(x+h)g(x)f(x)g(x+h)h==1g2(x)(lim\limits h0f(x+h)g(x+h)f(x)g(x+h)hlim\limits h0f(x+h)g(x+h)f(x+h)g(x)h)=f(x)g(x)f(x)g(x)g2(x).

Derivace složené funkce

Nechť f,gC1(). Pak

(f(g(x)))=f(g(x))g(x).

Důkaz

Položme y:=g(x), k:=g(x+h)g(x).

(f(g(x)))=lim\limits h0f(g(x+h))f(g(x))h=lim\limits h0f(g(x+h))f(g(x))g(x+h)g(x)g(x+h)g(x)h==lim\limits k0f(y+k)f(y)kg(x)=f(y)g(x)=f(g(x))g(x)

Derivace inverzní funkce

Nechť f,gC1() takové, že f(g(x))=idD(g) a g(f(x))=idD(f). Označíme-li si f(x)=y a g(y)=x, pak

f(x)=1g(y).

Důkaz

f(x0)=lim\limits xx0f(x)f(x0)xx0=lim\limits yy0yy0g(y)g(y0)=1lim\limits yy0g(y)g(y0)yy0=1g(y0).

Vzorce pro derivování elementárních funkcí

Konstantní funkce

Je-li f(x)=c, kde c, pak

f(x)=0.

Důkaz

f(x)=lim\limits h0f(x+h)f(x)h=lim\limits h0cch=lim\limits h00h=0.

Mocninná funkce

Je-li f(x)=xn, kde n pak

f(x)=nxn1.

Důkaz

f(x)=lim\limits h0(x+h)nxnh=lim\limits h0xn+(n1)xn1h++(nk)xnkhk++hnxnh==lim\limits h0(n1)xn1h++(nk)xnkhk++hnh=nxn1.

Funkce sinus

Je-li f(x)=sinx, pak

f(x)=cosx.

Důkaz

f(x)=lim\limits h0sin(x+h)sinxh=lim\limits h0cosxsinh+sinxcoshsinxh=lim\limits h0cosxsinhh=cosx.

Funkce kosinus

Je-li f(x)=cosx, pak

f(x)=sinx.

Důkaz

f(x)=lim\limits h0cos(x+h)cosxh=lim\limits h0cosxcoshsinxsinhcosxh=lim\limits h0sinxsinhh=sinx.

Funkce tangens a kotangens

Je-li f(x)=tg x a g(x)=cotg x, pak

f(x)=1cos2x a
g(x)=1sin2x.

Důkaz

Přímou aplikací pravidla pro derivaci podílu ihned plyne tvrzení. Například

(tg x)=(sinxcosx)=cos2x+sin2xcos2x=1cos2x.

Funkce arkus sinus a arkus kosinus

Je-li f(x)=arcsinx a g(x)=arccosx, pak

f(x)=11x2 a
g(x)=11x2.

Důkaz

Označíme-li si arcsinx=y, pak x=siny. Přímou aplikací pravidla pro derivaci inverzní funkce dostaneme:

(arcsinx)=1(siny)=1cosy=11sin2y=11x2.

Analogicky pro arccosx.

Funkce arkus tangens a arkus kotangens

Je-li f(x)=arctgx a g(x)=arccotgx, pak

f(x)=11+x2 a
g(x)=11+x2.

Důkaz

Zcela analogicky předchozím.

Exponenciální funkce

Je-li f(x)=ex, pak

f(x)=ex.

Důkaz

f(x)=lim\limits h0ex+hexh=exlim\limits h0eh1h. Protože (1+1n+1)n+1e(1+1n1)n, platí pro všechna h+ (1+1n+1)(n+1)heh(1+1n1)nh. Nechť 0<h<1. Zvolme n takové, aby platilo n1h<n+1, tedy 1n+1<h1n. Pak ale dostáváme: 1+1n+1(1+1n+1)(n+1)heh(1+1n1)nh1+1n1, tedy 1n+1eh11n1. Vynásobením celé nerovnice 1h dostaváme: 1hn+1eh1h1hn1 a po úprávách máme 11n+1=nn+11hn+1eh1h1hn1n+1n1=1+2n1. Limitním přechodem pro n, resp. h0+ dostáváme lim\limits h0+eh1h=1. Obdobně by se to dokázalo pro h, a tedy celkem dostáváme tvrzení.

Funkce přirozený logaritmus

Je-li f(x)=lnx, pak f(x)=1x.

Důkaz

(ln e(x))' = 1/(x*ln (e)) Zcela analogicky předchozím důkazům pro derivaci inverzních funkcí.