Praktická elektronika/Spektrum signálu

Z testwiki
Verze z 29. 4. 2023, 22:07, kterou vytvořil imported>Danny B. (fix link)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zatím jsme se zabývali jen s harmonickým signálem (to je elektrické napětí/proud, který má sinusový průběh v čase). Často se ale setkáme s i s jinými, nesinusovými průběhy. Ukážeme si, že je jde výhodně vyjádřit jako součet sinusových průběhů.

Grafu, který to znázorňuje, se říká spektrum a samotná operace se označuje jako Fourierova transformace.

Spektrum sinusové vlny

Vezměme jednoduchou sinusovou vlnu s danou amplitudou (výchylkou) frekvencí = f0. Její průběh je:

U(t)=sin(2πf0t)

Pro takovou vlnu pak vypadá spektrum takto:

Spektrum složeného signálu

Nyní vezměme signál, který je součtem dvou sinusovek o různé frekvenci:

U(t)=sin(2πf0t)+sin(2π6f0t)4

Když je signál tvořen součtem více vln, uvidíme je v jeho spektru:

Rozložit signál na jednotlivé sinusovky je někdy velmi užitečné. Můžeme tak spočítat, jaký proud poteče [[../Filtry a jejich přenos/|lineárním obvodem]] pro každou frekvenci zvlášť a pak spočítané proudy prostě sečíst.

Šablona:Poznámka

Obdélníkový signál

Když budeme sčítat donekonečna sinusové vlny podle vzorce:

U(t)=sin(2πf0t)1+sin(2π3f0t)3+sin(2π5f0t)5+sin(2π7f0t)7+sin(2π9f0t)9+sin(2π11f0t)11+,

bude signál stále hranatější a nakonec získá obdélníkový tvar:

Proto obsahuje spektrum obdélníkového signálu nekonečné množství vyšších harmonických:

Trojúhelníkový signál

Podle jiného předpisu můžeme vytvořit trojúhelníkový signál:

U(t)=sin(2πf0t)12sin(2π3f0t)32+sin(2π5f0t)52sin(2π7f0t)72+sin(2π9f0t)92sin(2π11f0t)112+,

Všimněme si, že se ideálnímu tvaru přiblíží mnohem rychleji než obdélníkový signál:

Spektrum průběhů, které podobně jako trojúhelníkový neobsahují skoky, obsahuje výrazně slabší vyšší harmonické.

Šablona:Poznámka

Spektrum šumu

Sluneční světlo je krátkovlnné elektromagnetické vlnění, které má náhodný, šumový průběh. Proto v jeho spektru najdeme (skoro) všechny frekvence.

Průběh šumu se nikde neopakuje a najdeme v něm spojité spektrum:

Podle tvaru spektra se rozlišuje řada různých druhů šumů (liší se i zvukem!).

Ostatní průběhy

Fourierovu transformaci lze použít i na obecné průběhy (třeba tóny hudebních nástrojů nebo lidský hlas).

Nejen to, lze jím vyjádřit i průběhy neperiodické (tedy neopakující se v čase) - stačí do spektra zahrnout i velmi nízké frekvence.

Výborný applet na vyzkoušení je na stránkách http://www.falstad.com/fourier/.