Zobrazení zdroje stránky QBasic/Lekce 2

== Příkazy ==

=== LET ===
Slouží k '''zadávání hodnot do proměnných''' a k psaní '''matematických výrazů''' (vzorců). V prostředí QBasic je příkaz nepovinný, lze ho tedy vynechat a rovnou psát příslušný matematický výraz (vzorec), nebo výraz pro uložení hodnoty do proměnné. Například pro předpis <syntaxhighlight lang="qbasic" inline>LET A=30</syntaxhighlight> lze napsat zjednodušeně jako <syntaxhighlight lang="qbasic" inline>A=30</syntaxhighlight>

Příklad použití příkazu <syntaxhighlight lang="qbasic" inline>LET</syntaxhighlight>
<syntaxhighlight lang="qbasic">
LET X=36
LET Y=48
LET A$="Ahoj"
LET I=I+1
LET R=(T*R)-7
</syntaxhighlight>

Ten samý příklad použití s vynecháním příkazu <syntaxhighlight lang="qbasic" inline>LET</syntaxhighlight>
<syntaxhighlight lang="qbasic">
X=36
Y=48
A$="Ahoj"
I=I+1
R=(T*R)-7
</syntaxhighlight>

=== DIM ===
Slouží k deklaraci proměnné. Syntaxe příkazu: <code>DIM ''NázevPromenne'' AS ''TypPromenne''</code>

Příklad použití:
<syntaxhighlight lang="qbasic">
DIM Jmeno AS STRING
DIM Cislo1 AS DOUBLE
DIM Cislo2 AS DOUBLE
DIM X AS INTEGER
DIM Y AS INTEGER
DIM JednoRozmernePole(10) AS STRING
DIM DvouRozmernePole (100,100) AS INTEGER
</syntaxhighlight>

== Teoretická témata ==

=== Proměnná ===
[[w:Proměnná|Proměnná]] symbolizuje název pomyslného šuplíku, do kterého je rezervován kus paměti. V prostředí QBasic se proměnná deklaruje pomocí příkazu <code>DIM ''NázevPromenne'' AS ''TypPromenne''</code>, kde ''NázevPromenne'' je jméno (tedy pojmenování) proměnné a ''TypPromenne'' udává typ proměnné (Celé číslo, desetinné číslo, text atd.). Tento způsob se používá i ve '''Visual Basic'''.

'''Deklarování proměnné''' lze vysvětlit jako definování, vytvoření nebo zavedení proměnné. V prostředí QBasic ji však nemusíme vždy deklarovat předem, programovací jazyk jej dokáže deklarovat v momentu jejich prvního použití, například <code> LET A=30</code> Chápe QBasic, že se jedná o celočíselnou proměnou (INTEGER), například <code>LET A$="Ahoj"</code>, chápe QBasic, že se jedná o proměnnou typu text (STRING). Všimněte si textová proměnná se od celočíselného lišila přidáním příznaku $ (dolaru), lze jej vytvořit stiskem kláves alt+36.

==== Typy proměnných ====
{| class="wikitable"
|+ Tabulka typu proměnných
|-
! typ proměnné || znak || klávesová zkratka || rozsah hodnot || paměť || popis
|-
| INTEGER || % || alt+37|| -32768 až +3276 || 2-Byte || Celá čísla
|-
| LONG || & || alt+38 || -2 147 483 648 až +2 147 483 647 || 4-Byte || Celá čísla - dlouhý rozsah
|-
| SINGLE || ! || alt+33 || +2,8*10<sup>-45</sup> až +3,4*10<sup>38</sup> <br /> -2,8*10<sup>-45</sup> až -3,4*10<sup>38</sup> || 4-Byte || desetinné číslo s pohyblivou řadovou čárkou / 7 desetinných míst
|-
| DOUBLE || # || alt+35 || +4,9*10<sup>-324</sup> až +1,8*10<sup>308</sup> <br /> -4,9*10<sup>-324</sup> až -1,8*10<sup>308</sup> || 8-Byte || desetinné číslo s pohyblivou řadovou čárkou dvojité přesnosti /16 desetinných míst
|-
| STRING || $ || alt+36 || znaky || x || řetězová proměnná s proměnlivou délkou
|-
| STRING*X || $ || alt+36 || znaky || x || řetězová proměnná pevné délky, X= počet znaků
|}

==== Pole ====
Pole je datová struktura skládající se z prvků stejného typu (například: všechny prvky jsou typu INTEGER nebo všechny prvky jsou typu STRING), tyto prvky se od sebe vzájemně odlišují pomocí indexu (index připomíná pořadové číslo, které slouží jako adresa prvku). Pro ukládání sady (řady) dat stejného typu je užití pole efektivněji, než užití více proměnných stejného typu.

Pole patří mezi strukturované typy dat.

===== Jednorozměrné pole =====
Jednorozměrné pole je řada proměnných s jedním indexem určitého rozsahu.

Deklarace jednorozměrného pole:
<syntaxhighlight lang="qbasic">
DIM MojePole (10) AS INTEGER
</syntaxhighlight>

Deklarace říká, že se jedná o proměnu s názvem MojePole jenž je polem s jedním indexem o rozsahu 0-10 a proměnné jsou typu INTEGER.

{| class="wikitable"
|+ DIM MojePole (10) AS INTEGER
|-
! index (0) || index (1) || index (2) || index (3) || index (4)|| index (5) || index (6) || index (7) || index (8)|| index (9)|| index (10)
|-
| hodnota || hodnota || hodnota || hodnota || hodnota || hodnota || hodnota || hodnota || hodnota || hodnota || hodnota 
|}

Vkládat hodnoty do paměti lze tímto způsobem (příkaz LET lze vynechat):
<syntaxhighlight lang="qbasic">
LET MojePole(0)=25
LET MojePole(1)=14
LET MojePole(2)=18
LET MojePole(3)=29
LET MojePole(4)=88
LET MojePole(5)=151
LET MojePole(6)=25
LET MojePole(7)=107
LET MojePole(8)=88
LET MojePole(9)=115
LET MojePole(10)=118
</syntaxhighlight>

===== Vícerozměrné pole =====
Vícerozměrné pole má dvě nebo více indexů.

<syntaxhighlight lang="qbasic">
DIM A(10,10) AS STRING
DIM B(10,10,10) AS STRING
DIM C(50,50,50,25,25) AS INTEGER
</syntaxhighlight>

Vkládat hodnoty lze tímto způsobem (příkaz LET lze vynechat):
<syntaxhighlight lang="qbasic">
LET A(0,0)="Alfa"
LET A(1,0)="Beta"
LET A(2,0)="Gama"
LET A(3,0)="Delta"
LET A(4,0)="Leden"
LET A(0,1)="Unor"
LET A(0,2)="Brezen"
LET A(0,3)="Duben"
LET A(8,10)="Kveten"
LET A(4,10)="Cerven"
</syntaxhighlight>

=== Matematické výrazy (vzorce) ===

==== Matematické operátory a funkce ====
{| class="wikitable"
|+ Matematické operátory
|-
! Operátor || Příklad užití || Popis
|-
| + || A+B || sčítání
|-
| - || A-B || odčítání
|-
| * || A*B || násobení
|-
| / || A/B || dělení
|-
| \ || A\B || zbytek po dělení
|-
| ^ || 10^2 || mocnina
|}

{| class="wikitable"
|+ Matematické funkce
|-
! Funkce || Příklad užití || Popis
|-
| ABS || ABS(-15) || absolutní hodnota
|-
| ATN || ATN(a) || arkus tangens 
|-
| COS || COS(a) || cosinus v radiánech
|-
| SIN || SIN(a) || sinus v radiánech
|-
| LOG|| LOG(a) || logaritmus
|-
| EXP || EXP(a) || exponenciál
|-
| RND || A=INT(RND(1)*10+1) || náhodné číslo
|-
| SQR || SQR(a) || druhá odmocnina
|-
| INT || INT(3.147) || zobrazí pouze celou část čísla
|}

==== Matematika v QBasic ====
{| class="wikitable"
|-
| <math>a=(\mathbf{x}\cdot\mathbf{y})-7</math>
| <syntaxhighlight lang="qbasic">LET a=(x*y)-7</syntaxhighlight>
|-
| <math>S=a^2</math>
| <syntaxhighlight lang="qbasic">LET S=a^2</syntaxhighlight>
|-
| <math>S=\frac{1}{2}\mathbf{a}\cdot\mathbf{v}</math>
| <syntaxhighlight lang="qbasic">LET S=(a*v)/2</syntaxhighlight>
|-
| <math>\sqrt{ q^2 - p^3 }</math>
| <syntaxhighlight lang="qbasic">LET S=SQR(q^2-p^3)</syntaxhighlight>
nebo
<syntaxhighlight lang="qbasic">LET S=(q^2-p^3)^(1/2)</syntaxhighlight>
protože lze užít vzorce <math>a^{\frac{m}{n}} = \sqrt[n]{a^m}</math>
|-
| <math>\sqrt[3]{ q^2 - p^3 }</math>
| <syntaxhighlight lang="qbasic">LET S=(q^2-p^3)^(1/3)</syntaxhighlight>
|}

== Programy ==

=== Program č. 1 ===
Příklad užití proměnných (příkaz <syntaxhighlight lang="qbasic" inline>LET</syntaxhighlight> lze vynechat)

<syntaxhighlight lang="qbasic">
CLS
LET a=13
LET b=9
LET c=24
LET a$="Windows 7, 64 Bit Systém"
LET s1=a+b
LET s2=a-b
LET s3=a*b
LET s4=a/b
LET s5=a^2
LET s6=b^2
LET s7=SQR(s5-s6)

PRINT a
PRINT b
PRINT c
PRINT
PRINT a+b+c
PRINT a-b-c
PRINT a*b*c
PRINT a/b
PRINT
PRINT s1
PRINT s2
PRINT s3
PRINT s4
PRINT "Vypis promene s5=";s5
PRINT "Vypis promene s6=";s6
PRINT "Druha odmocnina z s5-s6=";s7
PRINT a$
</syntaxhighlight>

Ten samý program, ale s vynecháním příkazu <syntaxhighlight lang="qbasic" inline>LET</syntaxhighlight>
<syntaxhighlight lang="qbasic">
CLS
a=13
b=9
c=24
a$="Windows 7, 64 Bit Systém"
s1=a+b
s2=a-b
s3=a*b
s4=a/b
s5=a^2
s6=b^2
s7=SQR(s5-s6)

PRINT a
PRINT b
PRINT c
PRINT
PRINT a+b+c
PRINT a-b-c
PRINT a*b*c
PRINT a/b
PRINT
PRINT s1
PRINT s2
PRINT s3
PRINT s4
PRINT "Vypis promene s5=";s5
PRINT "Vypis promene s6=";s6
PRINT "Druha odmocnina z s5-s6=";s7
PRINT a$
</syntaxhighlight>

Výstup na obrazovce po spuštění programu
<pre style="background-color: #000; color: #fff;">
 13
 9
 24

 46
 -20
 28008
 1.444444

 22
 4
 117
 1.444444
vypis promene s5= 169
vypis promene s6= 81
Druha odmocina z s5-s6= 9.380832
Windows 7, 64 Bit System
</pre>

=== Program č. 2 ===
Úhledné zobrazení proměnných a výpočtů (příkaz <syntaxhighlight lang="qbasic" inline>LET</syntaxhighlight> lze vynechat)

<syntaxhighlight lang="qbasic">
CLS
LET a=15
LET b=29
LET c=3

PRINT "a=";a
PRINT "b=";b
PRINT "c=";c
PRINT
PRINT "a+b=";a+b
PRINT "a-b=";a-b
PRINT "a*b=";a*b
PRINT "a/b=";a/b
PRINT
PRINT "(a+b)^2=";(a+b)^2
PRINT "(a+b)^c=";(a+b)^c
</syntaxhighlight>

Ten samý program bez použití příkazu <syntaxhighlight lang="qbasic" inline>LET</syntaxhighlight>
<syntaxhighlight lang="qbasic">
CLS
a=15
b=29
c=3

PRINT "a=";a
PRINT "b=";b
PRINT "c=";c
PRINT
PRINT "a+b=";a+b
PRINT "a-b=";a-b
PRINT "a*b=";a*b
PRINT "a/b=";a/b
PRINT
PRINT "(a+b)^2=";(a+b)^2
PRINT "(a+b)^c=";(a+b)^c
</syntaxhighlight>

Výstup na obrazovce po spuštění programu
<pre style="background-color: #000; color: #fff;">
a= 15
b= 29
c= 3

a+b= 44
a+b=-14
a*b= 435
a/b= .5172414

(a+b)^2= 1936
(a+b)^c= 85184
</pre>

=== Program č. 3 ===
Zvyšování proměnné v krocích

<syntaxhighlight lang="qbasic">
CLS
LET a=10
PRINT "a=";a

LET a=a+1
PRINT "a=";a

LET a=a+1
PRINT "a=";a
</syntaxhighlight>

Ten samý program s vynecháním příkazu <syntaxhighlight lang="qbasic" inline>LET</syntaxhighlight>
<syntaxhighlight lang="qbasic">
CLS
a=10
PRINT "a=";a

a=a+1
PRINT "a=";a

a=a+1
PRINT "a=";a
</syntaxhighlight>

Výstup na obrazovce po spuštění programu
<pre style="background-color: #000; color: #fff;">
a=10
a=11
a=12
</pre>

[[Kategorie:QBasic|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]