Zobrazení zdroje stránky LaTeX/Matematika

Snadná a kvalitní sazba matematických textů byl jeden z důvodů, proč vůbec TeX a potažmo tedy i LaTeX vznikly. Do jisté míry se staly TeX a později LaTeX standardem pro sazbu matematických textů. Znalost způsobu zápisu matematických výrazů v LaTeXu tak přijde vhod i v jiných prostředích, například pro webové prohlížeče jej integruje javascriptová knihovna [[:w:MathJax|MathJax]].

== Matematická prostředí ==
Pro vkládání matematických výrazů se v LaTeXu používají zvláštní prostředí, v kterých mají některé znaky a příkazy jiné významy. To je podobné čistému TeXu, ovšem LaTeX matematické části textu ohraničuje jinak. Jsou dvě základní rozdělení matematických prostředí:

* v textu - tedy že matematické výrazy jsou přímo součástí souvislého textu
* samostatně - tedy že výrazy jsou na samostatných řádkách

Následující tabulka shrnuje patřičná prostředí. Pro znalce čistého TeXu jsou v ní umístěna i ohraničení matematických výrazů v čistém TeXu, ovšem jejich použití v LaTeXu je nevhodné. Zdánlivě mohou fungovat zcela bezproblémově, ale také se mohou na pozadí dostávat do kolize s pokročilejšími makry a v případě syntaktických chyb pravděpodobně LaTeX nebude schopen zobrazit smysluplné chybové hlášky.
{| class="wikitable"
|-
! Typ
! V textu
! Samostatné rovnice
! Samostatné a automaticky číslované rovnice
|-
! Prostředí
| math
| displaymath
| equation
|-
! LaTeXová zkratka
| \(...\)
| \[...\]
| 
|-
! TeXová zkratka
| $...$
| $$...$$
| 
|-
! Poznámka
| 
| 
| equation* odstraní číslování, ale vyžaduje balíček amsmath
|}

== Matematické symboly ==
Některé základní symboly používané v matematice lze do textu napsat přímo:
 + - = ! / ( ) [ ] < > | ' : *

Pro mnoho dalších je ale zapotřebí používat příkazy, například:
{{Kód|jazyk=latex|kód=
\forall x \in X, \quad \exists y \leq \epsilon
}}

vytvoří
 <math>\forall x \in X, \quad \exists y \leq \epsilon</math>

== Snížený a zvýšený text ==
[[:w:Snížený a zvýšený text|Snížený a zvýšený text]], obvykle používaný pro indexy a pro mocniny, je poměrně jednoduché zapsat. Před samostatný zvýšený znak stačí napsat [[:w:cs:Stříška (nediakritický znak)|stříšku]] (<code>^</code>), přes samostatný snížený znak stačí napsat [[:w:podtržítko|podtržítko]] (<code>_</code>). Má-li se jednat o celou skupinu zvýšených či snížených znaků, je potřeba je uzavřít do složených závorek.

Tedy například
{{Kód|jazyk=latex|kód=
k_{n+1} = n^2 + k_n^2 - k_{n-1}
}}
vytvoří
 <math>k_{n+1} = n^2 + k_n^2 - k_{n-1}</math>

== Řecká písmena ==
U písmen, která jsou stejné jako v latince, stačí použít písmeno z latinky. Příkazy ke vysázení zbytku písmen vesměs odpovídají jejich anglickému názvu. Část z nich má i alternativní podobu, pro jejíž vysázení má patřičný příkaz předponu <code>var</code>.

{| class="wikitable"
|+ Řecká písmena
|-
! scope="col" | Symbol
! scope="col" | Zápis v LaTeXu
|-
| <math>\Alpha\,</math> a <math>\alpha\,</math> || <code>A</code> a <code>\alpha</code>
|-
| <math>\Beta\,</math> a <math>\beta\,</math> || <code>B</code> a <code>\beta</code>
|-
| <math>\Gamma\,</math> a <math>\gamma\,</math> || <code>\Gamma</code> a <code>\gamma</code>
|-
| <math>\Delta\,</math> a <math>\delta\,</math> || <code>\Delta</code> a <code>\delta</code>
|-
| <math>\Epsilon\,</math>, <math>\epsilon\,</math> a <math>\varepsilon\,</math> || <code>E</code>, <code>\epsilon</code> a <code>\varepsilon</code>
|-
| <math>\Zeta\,</math> a <math>\zeta\,</math> || <code>Z</code> a <code>\zeta</code>
|-
| <math>\Eta\,</math> a <math>\eta\,</math> || <code>H</code> a <code>\eta</code>
|-
| <math>\Theta\,</math>, <math>\theta\,</math> a <math>\vartheta\,</math> || <code>\Theta</code>, <code>\theta</code> a <code>\vartheta</code>
|-
| <math>\Iota\,</math> a <math>\iota\,</math> || <code>I</code> a <code>\iota</code>
|-
| <math>\Kappa\,</math>, <math>\kappa\,</math> a <math>\varkappa\,</math> || <code>K</code>, <code>\kappa</code> a <code>\varkappa</code>
|-
| <math>\Lambda\,</math> a <math>\lambda\,</math> || <code>\Lambda</code> a <code>\lambda</code>
|-
| <math>\Mu\,</math> a <math>\mu\,</math> || <code>M</code> a <code>\mu</code>
|-
| <math>\Nu\,</math> a <math>\nu\,</math> || <code>N</code> a <code>\nu</code>
|-
| <math>\Xi\,</math> a <math>\xi\,</math> || <code>\Xi</code> a <code>\xi</code>
|-
| <math>\Omicron\,</math> a <math>\omicron\,</math> || <code>O</code> a <code>o</code>
|-
| <math>\Pi\,</math>, <math>\pi\,</math> a <math>\varpi</math> || <code>\Pi</code>, <code>\pi</code> a <code>\varpi</code>
|-
| <math>\Rho\,</math>, <math>\rho\,</math> a <math>\varrho\,</math> || <code>P</code>, <code>\rho</code> a <code>\varrho</code>
|-
| <math>\Sigma\,</math>, <math>\sigma\,</math> a <math>\varsigma\,</math> || <code>\Sigma</code>, <code>\sigma</code> a <code>\varsigma</code>
|-
| <math>\Tau\,</math> a <math>\tau\,</math> || <code>T</code> a <code>\tau</code>
|-
| <math>\mbox{Y}\,</math>, <math>\Upsilon\,</math> a <math>\upsilon\,</math> || <code>Y</code>, <code>\Upsilon</code> a <code>\upsilon</code>
|-
| <math>\Phi\,</math>, <math>\phi\,</math>, a <math>\varphi\,</math> || <code>\Phi</code>, <code>\phi</code> a <code>\varphi</code>
|-
| <math>\Chi\,</math> a <math>\chi\,</math> || <code>X</code> a <code>\chi</code>
|-
| <math>\Psi\,</math> a <math>\psi\,</math> || <code>\Psi</code> a <code>\psi</code>
|-
| <math>\Omega\,</math> a <math>\omega\,</math> || <code>\Omega</code> a <code>\omega</code>
|}

[[Kategorie:LaTeX|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]]